Je to krátký sen, ale zdál se mi tak ho sem dávám.
Jdu z bytu, nevím kam, ale vypadá to že celkem na rychlo. Na prvním mezipatře potkávám nějakého cizince. Vytahuje na mě nůž. Po delším úsilí se mi daří zabodnout mu ho jeho rukou do krku. Po chvíli se kácí na zem a krvácí.
Hm. A já si víc z toho snu nepamatuju.
pondělí 29. října 2007
pátek 26. října 2007
Sny ze čtvrtka 25.10. na pátek 26.10.2007
Tak nejprve zvěčním jeden úryvek snu, na který jsem si vzpomněl. Ten je tuším z pondělka a není nijak dlouhý.
Sedím v posteli a stříhám nějaký díly jakési vystřihovánky. Postel je dvojlůžko s vysokými čely, barva hnědá, povlečení světlé, možná bílé, stěna za postelí jde do růžova, spíš však broskvová. Na nočním stolku stojí svítící lampička. Pod ní je nějaký malý ubroucek ze zelené látky.
Koukám na ten ubrousek, je v něm vystřižené kolečku a jasně vím že jsem ho vystřihl já, i když jsem se k tomu stolku ani nepřiblížil.
Toť vše. A teď už k aktuálním snům.
Škola
Přicházím do školy, nacházím třídu ve které se mám učit. před třídou potkávám spolužáka ze základní školy, oba jsme v současném věku (28 let) a vcházíme do třídy. Usedáme do lavice kde je prázdno. Lavide jsou čtyřmístné, v té naší sedí jeden člověk. po usednutí zjišťuju, že se jedná o mého spolužáka ze střední školy. Zdravíme se a o něčem mluvíme. Prostě tak jako když se dva známí nevidějí 10 let.
Začalo vyučování, učitel chodí po třídě, já si pilně zapisuju výklad. Nebo se o to alespoň snažím. Pak myslím že dochází ke konfliktu s užitelem ohledně média, do kterého si poznámky zapisuju. Používám kroužkovaný čtverečkovaný blok, což se mu asi nelíbí.
Dál je bohužel sen dosti mlhavý a nejasný nebo si ho prostě nepamatuju, proto ho raději ukončím.
Zato následoval další sen. Trošku akčnější.
Přestřelka
První obraz snu: prostředí přestřelky - asi nějaký vojenský tábor, na povrchu je dosti udusaný píse, sem tam trs trávy. přibližně prostředkem se táhne asi dva metry široký a dva metry hluboký zákop.
Někdo po mně střílí, zjišťuju že mám taky pistoli, používám ji a odrážím útok, najedno uje nás víc a celkem vyhráváme. V tom mi dojdou náboje, rychle běžím k spolubojovníkovi, který byl zasažen, beru si jeho revolver. Opětuju palbu.
Druhý obraz snu: pomalu odcházíme z onoho tábora a přitom se bavíme o podzemních chodbách a jak se dostat do centra nepřátel. podzemní chodba by měla vést pod oním zákopem.
Třetí obraz snu: jsem v posteli, v nějaké místnosti, postoli mám v ruce. místnost má hodně vysoký strop, je temná, je noc. Ležím a něco mě vyrušuje, je to myš, spíš krysa. cupitá mi pod postelí a po celé místnosti, dělá rámus. Střílím po ní, nemá to ale smysl, je rychlejší a já ji nezasáhl. objevuje se pásový dopravník nad mou postelí. Co tam dělá, netuším.
A jako u předchozího "školního" snu si zbytek nevybavuju popř splývá do ztracena...
Sedím v posteli a stříhám nějaký díly jakési vystřihovánky. Postel je dvojlůžko s vysokými čely, barva hnědá, povlečení světlé, možná bílé, stěna za postelí jde do růžova, spíš však broskvová. Na nočním stolku stojí svítící lampička. Pod ní je nějaký malý ubroucek ze zelené látky.
Koukám na ten ubrousek, je v něm vystřižené kolečku a jasně vím že jsem ho vystřihl já, i když jsem se k tomu stolku ani nepřiblížil.
Toť vše. A teď už k aktuálním snům.
Škola
Přicházím do školy, nacházím třídu ve které se mám učit. před třídou potkávám spolužáka ze základní školy, oba jsme v současném věku (28 let) a vcházíme do třídy. Usedáme do lavice kde je prázdno. Lavide jsou čtyřmístné, v té naší sedí jeden člověk. po usednutí zjišťuju, že se jedná o mého spolužáka ze střední školy. Zdravíme se a o něčem mluvíme. Prostě tak jako když se dva známí nevidějí 10 let.
Začalo vyučování, učitel chodí po třídě, já si pilně zapisuju výklad. Nebo se o to alespoň snažím. Pak myslím že dochází ke konfliktu s užitelem ohledně média, do kterého si poznámky zapisuju. Používám kroužkovaný čtverečkovaný blok, což se mu asi nelíbí.
Dál je bohužel sen dosti mlhavý a nejasný nebo si ho prostě nepamatuju, proto ho raději ukončím.
Zato následoval další sen. Trošku akčnější.
Přestřelka
První obraz snu: prostředí přestřelky - asi nějaký vojenský tábor, na povrchu je dosti udusaný píse, sem tam trs trávy. přibližně prostředkem se táhne asi dva metry široký a dva metry hluboký zákop.
Někdo po mně střílí, zjišťuju že mám taky pistoli, používám ji a odrážím útok, najedno uje nás víc a celkem vyhráváme. V tom mi dojdou náboje, rychle běžím k spolubojovníkovi, který byl zasažen, beru si jeho revolver. Opětuju palbu.
Druhý obraz snu: pomalu odcházíme z onoho tábora a přitom se bavíme o podzemních chodbách a jak se dostat do centra nepřátel. podzemní chodba by měla vést pod oním zákopem.
Třetí obraz snu: jsem v posteli, v nějaké místnosti, postoli mám v ruce. místnost má hodně vysoký strop, je temná, je noc. Ležím a něco mě vyrušuje, je to myš, spíš krysa. cupitá mi pod postelí a po celé místnosti, dělá rámus. Střílím po ní, nemá to ale smysl, je rychlejší a já ji nezasáhl. objevuje se pásový dopravník nad mou postelí. Co tam dělá, netuším.
A jako u předchozího "školního" snu si zbytek nevybavuju popř splývá do ztracena...
sobota 20. října 2007
Sny z pátku 19.10. na sobotu 20.10.2007
Bitka
Jen takové útržky, místy docela hutné, přesto patřící do jednoho snu.
Jsem pozorovatel a sleduji honičku Dolfa Lundgrena s Arnoldem Schwarzeneggerem. Jednou do kopečka, z kopečka a snaží se navzájem srazit. Vlastně to vypadá jako by Arnie honil Dolfa.
Nějaký písčitý plácek uprostřed města. Arnie se mlátí s Dolfem a já je pozoruju. Arnie silně prohrává. V tom se do bitky vkládám já, přiskočím k Dolfovi, poklepu mu na rameno. On se otáčí a udiveně zírá. Pronáším slova "Ha, tos' nečekal, co?". On to opravdu nečekal, ale nebrání mu to vrhnout se na mě, položí mě na záda a zafixuje. To ale dává Arniemu dost času na to aby se vzpamatoval. Teď onu větu "Tos' nečekal, co?" pronáší Arnie, vytahuje nějaké bojové náčiní a doslova likviduje Dolfa. Já to ale nevidím, mám ruku před očima. Po krvavé řeži si Arnie odnáší trofej - mrtvého Dolfa a říká "Tu nohu chci". Nevím o čem to mluví, nikde useknutá noha není. pouze ruka. Jsem celý od krve, zvedám se a odcházím, spíš odbíhám.
Jsem v nějakém velkém domě. Prý je to dům mé babičky, nevím, nikdy jsem v něm nebyl, přesto trefím do nějakého pokoje. Uvědomuju si, že jsem celý špinavý od krve, prachu, písku. Beru si ručník a vydávám se do koupelny. Ta je na chodbě, stejnou chodbou se dá dostat do nějaké (asi soukromé rodinné) jídelny. Otevírám dveře se znakem koupelny. K mému překvapení se neocitám v koupelně, ale v patře ve veřejné restauraci. Zase za sebou zavírám dveře a otevírám dveře vedlejší, které by měly být od záchodu. Výsledek je však stejný jako u dveří koupelnových. Procházím do soukromé jídelny, tam nacházím pár lidí. Myslím že to jsou nějací fiktivní bratři a jejich rodinky. Prám se jich, kde je koupelna. Odkazují mě do dveří, které jsem prve zkoušel. Namítám, že tamtudy se dostanu akorát do restaurace.
Sen skončil aniž bych koupelnu nalezl.
Jen takové útržky, místy docela hutné, přesto patřící do jednoho snu.
Jsem pozorovatel a sleduji honičku Dolfa Lundgrena s Arnoldem Schwarzeneggerem. Jednou do kopečka, z kopečka a snaží se navzájem srazit. Vlastně to vypadá jako by Arnie honil Dolfa.
Nějaký písčitý plácek uprostřed města. Arnie se mlátí s Dolfem a já je pozoruju. Arnie silně prohrává. V tom se do bitky vkládám já, přiskočím k Dolfovi, poklepu mu na rameno. On se otáčí a udiveně zírá. Pronáším slova "Ha, tos' nečekal, co?". On to opravdu nečekal, ale nebrání mu to vrhnout se na mě, položí mě na záda a zafixuje. To ale dává Arniemu dost času na to aby se vzpamatoval. Teď onu větu "Tos' nečekal, co?" pronáší Arnie, vytahuje nějaké bojové náčiní a doslova likviduje Dolfa. Já to ale nevidím, mám ruku před očima. Po krvavé řeži si Arnie odnáší trofej - mrtvého Dolfa a říká "Tu nohu chci". Nevím o čem to mluví, nikde useknutá noha není. pouze ruka. Jsem celý od krve, zvedám se a odcházím, spíš odbíhám.
Jsem v nějakém velkém domě. Prý je to dům mé babičky, nevím, nikdy jsem v něm nebyl, přesto trefím do nějakého pokoje. Uvědomuju si, že jsem celý špinavý od krve, prachu, písku. Beru si ručník a vydávám se do koupelny. Ta je na chodbě, stejnou chodbou se dá dostat do nějaké (asi soukromé rodinné) jídelny. Otevírám dveře se znakem koupelny. K mému překvapení se neocitám v koupelně, ale v patře ve veřejné restauraci. Zase za sebou zavírám dveře a otevírám dveře vedlejší, které by měly být od záchodu. Výsledek je však stejný jako u dveří koupelnových. Procházím do soukromé jídelny, tam nacházím pár lidí. Myslím že to jsou nějací fiktivní bratři a jejich rodinky. Prám se jich, kde je koupelna. Odkazují mě do dveří, které jsem prve zkoušel. Namítám, že tamtudy se dostanu akorát do restaurace.
Sen skončil aniž bych koupelnu nalezl.
pátek 19. října 2007
Sen ze čtvrtka 18.10 na pátek 19.10.2007
Skoro jako z Hollywoodu
Amerika. Jedeme autem neznámé značky a typu. Každopádně jedeme čtyři. Dva lidi jsou ženy. Autíčko má málo benzínu, proto stavíme u benzínové pumpy, čerpáme, zaplatíme a jedeme dál. Jedeme trošičku moc rychle. Všímají si nás policajti, přidáváme ještě víc a zrychlujeme a snažíme se jim ujet. To se však nedaří a končíme mimo silnici. Dva z nás končí v místním vězení.
Vězení je malá přízemní budova, samozřejmě kombinovaná s policejní stanicí. Spolucestující je v cele sám. Okna cely mají mléčné sklo, jsou bez mříží, zajištěné ocelovým lanem přes otvírací mechanismus. Spolucestující se snaží to ocelové lano uvolnit a utéct.
Mezitím my dva, co nás nezavřeli, nenápadně pátráme kolem vězení jak své kumpány dostat ven. Okukujeme terén, zjišťujeme kde je co umístěné. Poblíž je parkoviště s několika vozy, budou se hodit při útěku. Asi po půl dni se daří útěk z vězení. Policie zmizení vězňů zjišťuje s mírným zpožděním několika minut.
Takový náskok stačí na to, abysme se rozhodli že si nevezmeme jedno auto, protože vypadá polorozpadle. Vybíráme nějaký žlutý vůz, který by měl mít dost síly uvézt čtyři lidi a to přitom dostatečně rychle.
Chceme se zastavit u čerpací stanice (netuším proč když je nám v patách policie). Nicméně zjišťujeme, že to je ta stanice u které jsme prve brali benzín a tak ji jenom projíždíme - poznali by nás a to nepotřebujeme.
Cesta vede do kopce. Je to divné, ale tady, uprostřed Ameriky potkáváme dva naprosto vytuněné Favority. První je červený, druhý s tmavě modrou metalízou. Zjišťujeme že auto nemá tak silný motor jak jsme si mysleli. Předjíždí nás nějaká slečna na mopedu! Dostáváme se na vrchol kopce, následuje zatáčka vlevo, kterou v té rychlosti nedokážeme vybrat (jaký to paradox, když to do kopce nechtělo jet), a vystřelujeme mimo silnici. Ocitáme se ve vzduchu.
S kompletně naloženým autem se pohybujeme po několika korunách stromů. Jak je to možné nevím, ve snu se tomu divím, přesto ale mluvím o štěstí. Slečna na mopedu jede mezi stromy jako by nás sledovala. V tomto bodě snu není po policii ani památky, patrně jsme je setřásli úprkem do kopce. Cestu po korunách stromů s autem končíme v nějaké vesničce. Ta vypadá jako by byla uprostřed Afriky a zrovna tam probíhá epidemie nějaké divné nemoci. Vlastně jsme s autem zastavili na střeše jednoho domu. O osudu dalších spolucestujících nevím, v téhle chvíli ve snu sleduju akorát sebe.
Jsem venku z auta a pokouším se slézt z toho domu, dům má asi tři patra, jde to těžko, ale daří se. Cestou ze střechy okny a mezerami ve zdi vidím v budově nakažené děti. Žádní dospělí. Přichází slečna, která nás prve předjížděla na mopedu. Má s sebou injekční stříkačky, kterými léčí ty děti. Preventivně mi taky jednu dávku píchne.
Konec snu.
Amerika. Jedeme autem neznámé značky a typu. Každopádně jedeme čtyři. Dva lidi jsou ženy. Autíčko má málo benzínu, proto stavíme u benzínové pumpy, čerpáme, zaplatíme a jedeme dál. Jedeme trošičku moc rychle. Všímají si nás policajti, přidáváme ještě víc a zrychlujeme a snažíme se jim ujet. To se však nedaří a končíme mimo silnici. Dva z nás končí v místním vězení.
Vězení je malá přízemní budova, samozřejmě kombinovaná s policejní stanicí. Spolucestující je v cele sám. Okna cely mají mléčné sklo, jsou bez mříží, zajištěné ocelovým lanem přes otvírací mechanismus. Spolucestující se snaží to ocelové lano uvolnit a utéct.
Mezitím my dva, co nás nezavřeli, nenápadně pátráme kolem vězení jak své kumpány dostat ven. Okukujeme terén, zjišťujeme kde je co umístěné. Poblíž je parkoviště s několika vozy, budou se hodit při útěku. Asi po půl dni se daří útěk z vězení. Policie zmizení vězňů zjišťuje s mírným zpožděním několika minut.
Takový náskok stačí na to, abysme se rozhodli že si nevezmeme jedno auto, protože vypadá polorozpadle. Vybíráme nějaký žlutý vůz, který by měl mít dost síly uvézt čtyři lidi a to přitom dostatečně rychle.
Chceme se zastavit u čerpací stanice (netuším proč když je nám v patách policie). Nicméně zjišťujeme, že to je ta stanice u které jsme prve brali benzín a tak ji jenom projíždíme - poznali by nás a to nepotřebujeme.
Cesta vede do kopce. Je to divné, ale tady, uprostřed Ameriky potkáváme dva naprosto vytuněné Favority. První je červený, druhý s tmavě modrou metalízou. Zjišťujeme že auto nemá tak silný motor jak jsme si mysleli. Předjíždí nás nějaká slečna na mopedu! Dostáváme se na vrchol kopce, následuje zatáčka vlevo, kterou v té rychlosti nedokážeme vybrat (jaký to paradox, když to do kopce nechtělo jet), a vystřelujeme mimo silnici. Ocitáme se ve vzduchu.
S kompletně naloženým autem se pohybujeme po několika korunách stromů. Jak je to možné nevím, ve snu se tomu divím, přesto ale mluvím o štěstí. Slečna na mopedu jede mezi stromy jako by nás sledovala. V tomto bodě snu není po policii ani památky, patrně jsme je setřásli úprkem do kopce. Cestu po korunách stromů s autem končíme v nějaké vesničce. Ta vypadá jako by byla uprostřed Afriky a zrovna tam probíhá epidemie nějaké divné nemoci. Vlastně jsme s autem zastavili na střeše jednoho domu. O osudu dalších spolucestujících nevím, v téhle chvíli ve snu sleduju akorát sebe.
Jsem venku z auta a pokouším se slézt z toho domu, dům má asi tři patra, jde to těžko, ale daří se. Cestou ze střechy okny a mezerami ve zdi vidím v budově nakažené děti. Žádní dospělí. Přichází slečna, která nás prve předjížděla na mopedu. Má s sebou injekční stříkačky, kterými léčí ty děti. Preventivně mi taky jednu dávku píchne.
Konec snu.
čtvrtek 18. října 2007
Podzim
Trošku podzimní atmosféry hraničící s depresí alias pár fotek z mého foťáku - vše Nymburk dne 12.10.2007.
Sny ze středy 17.10. na čtvrtek 18.10.2007
Sousedi
Divný sen. Ve snu se mi zdálo že spím. V tom snovém spánku mě vyrušil soused, který, jak je jeho zvykem, dělal bordel na chodbě. Bordel v podání souseda znamená neustálé bouchání dveřmi, courání po chodbě, čištění bot na chodbě případně konstrukce různých vynálezů (jako jsou poličky, postel ap.), které si pak jako užitečné předměty dává do bytu. Prostě ve snovém snu jsem byl vzbuzen a následně jsem ještě usnul.
Další obraz toho snu. Jdu s tátou někam ven, oba jsme na chodbě, já sešel prvních 12 schodů na mezipodlaží, otáčím se a čekám. Táta mezitím rozsvěcí na chodbě světlo (nechápu proč, venku bylo světlo a na chodbě je normálně vidět). V tom se u sousedů otevírají dveře a vyskočí z nich rozespalá sousedka. Sousedka je zvláštní osoba, v obličeji vypadá jak vydra, je blond, učitelka na ZŠ a dle mého názoru si drží manžela pěkně pod pantoflem. Navíc je občas nepříjemná a nezdraví. Tak tohle stvoření vylezlo na chodbu a spustilo na tátu proč jako dělá rámus, že ji ten rámus vzbudil. On totiž vypínač na chodbě je trošku méně citlivý a musí se pořádně promáčknout. To ale sousedi nechápou a vždycky s ním cvakají jako o závod než se jim povede rozsvítit.
Táta se začal nějak slovně bránit (nevím jak, to jsem neslyšel) a do toho jsem pronesl, že její manžel když dělá bordel v noci, jestli jí to nevadí. Že tím vzbudil naopak on mě. Začala něco koktat, že nikam nešel, že šel jen na záchod. Na to jsem reagoval větou "Jestli je záchod na balkóně, tak asi opravdu šel na záchod." To ji asi odrovnalo, odchází a zavírá za sebou dveře od bytu.
V tomto bodu sen končí.
Nicméně následoval sen další.
Řezací kružítko
V tomhle krátkém snu jsem v nějakém mně neznámém bytě. V bytě je šero a sedím u notně omšelého stolu bez ubrusu s místním umělcem a hercem Miki Mejstříkem. Netuším k čemu to chtěl, ale ve snu jsem ho učil s řezacím kružítkem od jedné japonské firmy. To je kružítko, které si kupují papíroví modeláři, slouží jim k vyřezávání kol (sám vlastním dva typy tohoto skvělého výrobku).
Mě se ale s kružítkem stále nedařilo, navíc jsem byl upozorněn, že hrot zabodávám přímo do stolu. Ve snu jsem na ten stůl i koukal a po kružítku tam bylo docela dost děr. Nakonec jsme to úspěšně otestovali na papíru, podloženém kartonem o síle 1 mm.
Po tomto nesmyslu ještě následoval jeden kratší sen
Plynový sporák
Předpokládám že ve stejném bytě jako sen předchozí, nicméně změnilo se obsazení. V místnosti se pohyboval (velmi sporadicky) můj starší bratr. Dál tam byla nějaká holčina, ale tu v místnosti jen tuším. Hlavní postavu minulého snu - Mikiho - nevidím nikde.
Uprostřed místnosti je čtyřplotýnkový sporák, na jehož jednom hořáku se cosi vaří - není to zřetelné ale tuším že nějaká konvice s vodou. V místnosti se nachází ještě jeden hořák, je trochu vedle sporáku, je největší s nejsilnějším plamenem. Zvláštní - všechny hořáky jsou funkční a zapálené - hoří na nich oheň.
Bratra upozorňuju ať ty nevyužitý hořáky vypne. Nijak na mě nereaguje. Někam na chvilku odcházím. Po chvíli (možná 5 minut) se vracím, hořáky stále zuřivě hoří. Silnějším hlasem říkám bratrovi ať to vypne, že je zbytečný, aby hořely všechny. Bere vřící vodu , vypíná sporák a odchází. Celou dobu nepronese jediné slovo.
Jo a všechny sny, jak je u mě skoro pravidlem, jsou pozorované z vlastního pohledu.
Divný sen. Ve snu se mi zdálo že spím. V tom snovém spánku mě vyrušil soused, který, jak je jeho zvykem, dělal bordel na chodbě. Bordel v podání souseda znamená neustálé bouchání dveřmi, courání po chodbě, čištění bot na chodbě případně konstrukce různých vynálezů (jako jsou poličky, postel ap.), které si pak jako užitečné předměty dává do bytu. Prostě ve snovém snu jsem byl vzbuzen a následně jsem ještě usnul.
Další obraz toho snu. Jdu s tátou někam ven, oba jsme na chodbě, já sešel prvních 12 schodů na mezipodlaží, otáčím se a čekám. Táta mezitím rozsvěcí na chodbě světlo (nechápu proč, venku bylo světlo a na chodbě je normálně vidět). V tom se u sousedů otevírají dveře a vyskočí z nich rozespalá sousedka. Sousedka je zvláštní osoba, v obličeji vypadá jak vydra, je blond, učitelka na ZŠ a dle mého názoru si drží manžela pěkně pod pantoflem. Navíc je občas nepříjemná a nezdraví. Tak tohle stvoření vylezlo na chodbu a spustilo na tátu proč jako dělá rámus, že ji ten rámus vzbudil. On totiž vypínač na chodbě je trošku méně citlivý a musí se pořádně promáčknout. To ale sousedi nechápou a vždycky s ním cvakají jako o závod než se jim povede rozsvítit.
Táta se začal nějak slovně bránit (nevím jak, to jsem neslyšel) a do toho jsem pronesl, že její manžel když dělá bordel v noci, jestli jí to nevadí. Že tím vzbudil naopak on mě. Začala něco koktat, že nikam nešel, že šel jen na záchod. Na to jsem reagoval větou "Jestli je záchod na balkóně, tak asi opravdu šel na záchod." To ji asi odrovnalo, odchází a zavírá za sebou dveře od bytu.
V tomto bodu sen končí.
Nicméně následoval sen další.
Řezací kružítko
V tomhle krátkém snu jsem v nějakém mně neznámém bytě. V bytě je šero a sedím u notně omšelého stolu bez ubrusu s místním umělcem a hercem Miki Mejstříkem. Netuším k čemu to chtěl, ale ve snu jsem ho učil s řezacím kružítkem od jedné japonské firmy. To je kružítko, které si kupují papíroví modeláři, slouží jim k vyřezávání kol (sám vlastním dva typy tohoto skvělého výrobku).
Mě se ale s kružítkem stále nedařilo, navíc jsem byl upozorněn, že hrot zabodávám přímo do stolu. Ve snu jsem na ten stůl i koukal a po kružítku tam bylo docela dost děr. Nakonec jsme to úspěšně otestovali na papíru, podloženém kartonem o síle 1 mm.
Po tomto nesmyslu ještě následoval jeden kratší sen
Plynový sporák
Předpokládám že ve stejném bytě jako sen předchozí, nicméně změnilo se obsazení. V místnosti se pohyboval (velmi sporadicky) můj starší bratr. Dál tam byla nějaká holčina, ale tu v místnosti jen tuším. Hlavní postavu minulého snu - Mikiho - nevidím nikde.
Uprostřed místnosti je čtyřplotýnkový sporák, na jehož jednom hořáku se cosi vaří - není to zřetelné ale tuším že nějaká konvice s vodou. V místnosti se nachází ještě jeden hořák, je trochu vedle sporáku, je největší s nejsilnějším plamenem. Zvláštní - všechny hořáky jsou funkční a zapálené - hoří na nich oheň.
Bratra upozorňuju ať ty nevyužitý hořáky vypne. Nijak na mě nereaguje. Někam na chvilku odcházím. Po chvíli (možná 5 minut) se vracím, hořáky stále zuřivě hoří. Silnějším hlasem říkám bratrovi ať to vypne, že je zbytečný, aby hořely všechny. Bere vřící vodu , vypíná sporák a odchází. Celou dobu nepronese jediné slovo.
Jo a všechny sny, jak je u mě skoro pravidlem, jsou pozorované z vlastního pohledu.
úterý 16. října 2007
Sen z pondělí 15.10. na úterý 16.10.2007
Busta
Přeci jen se mi něco zdálo. Vzpomněl jsem si na to kolem poledne. Vím že se mi toho zdálo povícero, nicméně jediné co si ze snů této noci vybavuju je jen jeden snový obraz.
Zkusím ten obraz popsat. Černé pozadí, temnota. Jediné co je v obrazu je busta člověka. Moje busta. Je vidět pouze z profilu, v životních barvách. Osvětlený a zřetelný je pouze obličej. Busta ale není úplně v pořádku. Liší se ústa. Ta jsou divná. Asi díky moc velkým zubům nejdou rty úplně zavřít, vypadá to divně a z profilu to působí jako škleb. Přesto jsem si jistý že to je můj profil.
To je celé. Jak jsem psal, pouze snový obraz.
Přeci jen se mi něco zdálo. Vzpomněl jsem si na to kolem poledne. Vím že se mi toho zdálo povícero, nicméně jediné co si ze snů této noci vybavuju je jen jeden snový obraz.
Zkusím ten obraz popsat. Černé pozadí, temnota. Jediné co je v obrazu je busta člověka. Moje busta. Je vidět pouze z profilu, v životních barvách. Osvětlený a zřetelný je pouze obličej. Busta ale není úplně v pořádku. Liší se ústa. Ta jsou divná. Asi díky moc velkým zubům nejdou rty úplně zavřít, vypadá to divně a z profilu to působí jako škleb. Přesto jsem si jistý že to je můj profil.
To je celé. Jak jsem psal, pouze snový obraz.
pondělí 15. října 2007
Sen z neděle 14.10. na pondělí 15.10.2007
Cikáni
Tohle je nadmíru podivný sen a patrně tu moc textu nebude, protože sám ještě pořádně nevím jak ho popíšu a co si o něm mám myslet.
Místnost, bez záclon, venku svítí sluníčko, přesto v místnosti moc světla není. Snový obraz zabírá jeden roh mítnosti. Sluneční paprsky dopadají na nějakého pána s kravatou, v saku, který už od pohledu nemá moc čestné úmysly. V místnosti se taky nachází rodinka cikánů. Ve snu tam je hlavně "klasická" mohutná šéfová celé rodiny, v obraze se ještě nachází několik různě starých dětí, které dotvářejí atmosféru nejen místnosti.
O něčem jednají. Nakonec rodinka předá pánovi nějakou rodinnou cennost. Ve snu to vypadá že má poměrně dost vysokou hodnotu. Přávají mu tu cennost aby ji hlídal v úschově, následně se dozvídám že ji má doručit někomu někam (komu - tuším příbuzným, kam - odhaduji anglie - ve snu se mihne mapa).
Další obraz - evidentně později v tom snu. Z nějakého důvodu je jasné, že onen pán cennost nedoručil, naopak si ji nechal a zmizel, není k nalezení. Jak jsem to ve snu poznal, nevím. Nicméně celá ta rodinka sedí ve vlaku a někam jedou. Vlakový vagon je klasický ještě s dřevěnými lavicemi, prostý.
No a to je vše. Jen doplnění, vše tohle sledováno "z mého pohledu".
Tohle je nadmíru podivný sen a patrně tu moc textu nebude, protože sám ještě pořádně nevím jak ho popíšu a co si o něm mám myslet.
Místnost, bez záclon, venku svítí sluníčko, přesto v místnosti moc světla není. Snový obraz zabírá jeden roh mítnosti. Sluneční paprsky dopadají na nějakého pána s kravatou, v saku, který už od pohledu nemá moc čestné úmysly. V místnosti se taky nachází rodinka cikánů. Ve snu tam je hlavně "klasická" mohutná šéfová celé rodiny, v obraze se ještě nachází několik různě starých dětí, které dotvářejí atmosféru nejen místnosti.
O něčem jednají. Nakonec rodinka předá pánovi nějakou rodinnou cennost. Ve snu to vypadá že má poměrně dost vysokou hodnotu. Přávají mu tu cennost aby ji hlídal v úschově, následně se dozvídám že ji má doručit někomu někam (komu - tuším příbuzným, kam - odhaduji anglie - ve snu se mihne mapa).
Další obraz - evidentně později v tom snu. Z nějakého důvodu je jasné, že onen pán cennost nedoručil, naopak si ji nechal a zmizel, není k nalezení. Jak jsem to ve snu poznal, nevím. Nicméně celá ta rodinka sedí ve vlaku a někam jedou. Vlakový vagon je klasický ještě s dřevěnými lavicemi, prostý.
No a to je vše. Jen doplnění, vše tohle sledováno "z mého pohledu".
neděle 14. října 2007
Sny ze soboty 13.10. na neděli 14.10.2007
Sex
Tohle je sexuální sen. Odehrává se na nějakém gotickém hradě, největší podobnost vidím s Kokořínem, ale i oproti němu je dost odlišný. Kolem hlavní budovy je ve snu lešení, na kterém je správce hradu (ten vypadá jako Louis de Funès) a budovu opravuje. Budova má, na rozdíl od hradu Kokořín, rovnou střechu. Kolem hradu poletují policejní stroje. Ty vypadají jako kulaté míče s dvěma rukama a tak trochu mě pronásledují. A v tomhle šrumci se odehrává sex s blíže nepoznanou (ve snu je to postava, kterou opravdu neznám, ale chová se jako moje přítelkyně nebo manželka) slečnou přímo na střeše oné opravované budovy.
Jak celý sen skončil, nevím.
Závody
Nevyužívaná letištní plocha v obci Pátek poblíž Nymburka. Na ploše je postavené startovací a cílové zařízení, které poprvé předvedl Caiman na Hundertgangu 2007 (tzv pro start semafor, v cíli fotobuňky, které zjišťují cílový čas). Jezdí se rychlostní zkoušky, možná by se ty závody měly spíš nazývat sprint na 400 metrů. Běžně se takové závody jezdí s auty. Například na tuningových srazech apod.
V tom snu se ale jezdilo na jízdních kolech. Ještě navíc to byla kola docela stará. Klasické polorozpadlé "hapiny" a ukrajiny. Byl jsem obsluha měřícího zařízení u cíle. Po zjištění že se jezdí na jízdních kolech jsem se optal, kdo mi půjčí kolo (své jsem ve snu neměl). Jeden typ mi kolo půjčil, bylo to kolo dámské a přidal upozornění, že se na něm blbě jezdí.
Pro otestování jsem ještě s pát lidma projel kousek po nějaké lesní cestě, která byla panelová, asi tak sto metrů tam a zpátky. Pak jsem se postavil na start. Po startu, zhruba v polovině dráhy sen končí.
Tohle je sexuální sen. Odehrává se na nějakém gotickém hradě, největší podobnost vidím s Kokořínem, ale i oproti němu je dost odlišný. Kolem hlavní budovy je ve snu lešení, na kterém je správce hradu (ten vypadá jako Louis de Funès) a budovu opravuje. Budova má, na rozdíl od hradu Kokořín, rovnou střechu. Kolem hradu poletují policejní stroje. Ty vypadají jako kulaté míče s dvěma rukama a tak trochu mě pronásledují. A v tomhle šrumci se odehrává sex s blíže nepoznanou (ve snu je to postava, kterou opravdu neznám, ale chová se jako moje přítelkyně nebo manželka) slečnou přímo na střeše oné opravované budovy.
Jak celý sen skončil, nevím.
Závody
Nevyužívaná letištní plocha v obci Pátek poblíž Nymburka. Na ploše je postavené startovací a cílové zařízení, které poprvé předvedl Caiman na Hundertgangu 2007 (tzv pro start semafor, v cíli fotobuňky, které zjišťují cílový čas). Jezdí se rychlostní zkoušky, možná by se ty závody měly spíš nazývat sprint na 400 metrů. Běžně se takové závody jezdí s auty. Například na tuningových srazech apod.
V tom snu se ale jezdilo na jízdních kolech. Ještě navíc to byla kola docela stará. Klasické polorozpadlé "hapiny" a ukrajiny. Byl jsem obsluha měřícího zařízení u cíle. Po zjištění že se jezdí na jízdních kolech jsem se optal, kdo mi půjčí kolo (své jsem ve snu neměl). Jeden typ mi kolo půjčil, bylo to kolo dámské a přidal upozornění, že se na něm blbě jezdí.
Pro otestování jsem ještě s pát lidma projel kousek po nějaké lesní cestě, která byla panelová, asi tak sto metrů tam a zpátky. Pak jsem se postavil na start. Po startu, zhruba v polovině dráhy sen končí.
sobota 13. října 2007
Sny z pátku 12.10. na sobotu 13.10.2007
Snová část první
Tak nevím proč, ale ve snu jsem si s bratry od mého kolegy Caimana půjčili autojeřáb (a to přesto, že na to ani jeden nemáme řidičák, a kolega nic takového taky nevlastní). Milý autojeřáb jsme klikou nastartovali, všichni tři se naskládali dovnitř a někam jeli.
Netuším kudy a kam, ale přijeli jsme před nějakou (asi) školu. Prostředí kam jsme přijeli vypadalo jako mix před školou v Nymburce na sídlišti a placu před budovou kde pracuji. Soukromě bych to tipnul na nějakou vysokou školu, každopádně to nebylo podobné žádné škole kterou jsem kdy navštívil.
Ve škole patrně v nějaké učebně jsem seděl v lavici, učebna byla plná studentů. Najednou jsem si šel odskočit na záchod. Ten byl zcela nesmyslně společný i pro ženy a kombinovaný se sprchami, navíc krapítek potemnělý. Samozřejmně tam nějaká sličná slečna přišla s ručníkem omotaným kolem těla a začala křičet.
Tak jsem utekl, a vrátil se do učebny pro boty (ne, opravdu se mě neptejte na to, proč jsem najednou neměl boty a už vůbec ne proč jsem utíkal). Tam mi student říkal něco v tom smyslu že to je děsný že tam něco smrdí. Tak jsem se hájil, že to nejsou boty moje, ale staršího bratra. Popadl jsem tedy jeho i moje boty a vypadnul odtamtud. V dalším obrazu někdo klikou nastartoval motor a my odjeli pryč.
Mezihra
Teď jsem si vzpomněl že se mi zdálo jak jsem na koncertu kapely ZZ Top. Byl jsem docela blízko pódiu, možná hned pod pódiem v kotli. A co je neuvěřitelné, ZZ Top v mém snu měli oholené vousy, měli pouze kníry. K tomu by ale tahle skvělá kapela nesvolila, na dlouhých vousech mají založenou image.
Dějství druhé
Druhý sen té noci, ale nevím jestli byl pokračováním prvního, asi moc ne...
Opět s bratry jsem byl (teda, nevím jestli to byli bráchové, jen to tak tipuju) někde v přístavu. Přijeli jsme tam na kolech (já na svém prvním kole - tříčtvrteční světle modré s rovnýma řídítkama, bez přehazovačky), kolo jsem postavil na stojánek, ostatní si kola opřeli o moje kolo. To bylo na molu.
Netuším proč, ale měli jsme nějakým pašerákům naložit loď... zbožím. Zboží bylo na kamionu na paletách, ale oni to chtěli naložit kus po kusu, což je naprostá zhovadilost, ale když to jinak nešlo. Vybavuju si plechovky s pitím (něco jako energetický nápoj, nevím proč chtěli pašovat zrovna tohle) tak jsme přemýšleli jak si práci ulehčit. Navrhoval jsem natáhnout plachtu ze břehu do lodi, že by zboží klouzalo - návrh nepřijatý. Pak jsem navrhoval rouru, kterou by zboží šlo do lodi (v té lodi měli pašeráci, či co to bylo, jednu takovou vhodnou rouru). To také neprošlo, nakonec jsme skutečně natáhli plachtu a začali nakládat. Po prvních pár plechovkách se loď vzdálila od mola.
Najednou jsem byl na nějaké jiné lodi, která plavala po řece. Pašeráci se naší lodi chytli z boku, protože je stíhala policie v člunu. Naprosto mimo logiku byla naše velká loď rychlejší než policejní člun, proto se nás pašeráci chytli a připojili se k nám. Ještě si vybavuju, jak se jim ti pašeráci chechtali, patrně z toho měli docela radost.
Jak sen skončil netuším, neprobudil jsem se v ten okamžik, prostě sen nějak vyšuměl do ztracena.
Tak nevím proč, ale ve snu jsem si s bratry od mého kolegy Caimana půjčili autojeřáb (a to přesto, že na to ani jeden nemáme řidičák, a kolega nic takového taky nevlastní). Milý autojeřáb jsme klikou nastartovali, všichni tři se naskládali dovnitř a někam jeli.
Netuším kudy a kam, ale přijeli jsme před nějakou (asi) školu. Prostředí kam jsme přijeli vypadalo jako mix před školou v Nymburce na sídlišti a placu před budovou kde pracuji. Soukromě bych to tipnul na nějakou vysokou školu, každopádně to nebylo podobné žádné škole kterou jsem kdy navštívil.
Ve škole patrně v nějaké učebně jsem seděl v lavici, učebna byla plná studentů. Najednou jsem si šel odskočit na záchod. Ten byl zcela nesmyslně společný i pro ženy a kombinovaný se sprchami, navíc krapítek potemnělý. Samozřejmně tam nějaká sličná slečna přišla s ručníkem omotaným kolem těla a začala křičet.
Tak jsem utekl, a vrátil se do učebny pro boty (ne, opravdu se mě neptejte na to, proč jsem najednou neměl boty a už vůbec ne proč jsem utíkal). Tam mi student říkal něco v tom smyslu že to je děsný že tam něco smrdí. Tak jsem se hájil, že to nejsou boty moje, ale staršího bratra. Popadl jsem tedy jeho i moje boty a vypadnul odtamtud. V dalším obrazu někdo klikou nastartoval motor a my odjeli pryč.
Mezihra
Teď jsem si vzpomněl že se mi zdálo jak jsem na koncertu kapely ZZ Top. Byl jsem docela blízko pódiu, možná hned pod pódiem v kotli. A co je neuvěřitelné, ZZ Top v mém snu měli oholené vousy, měli pouze kníry. K tomu by ale tahle skvělá kapela nesvolila, na dlouhých vousech mají založenou image.
Dějství druhé
Druhý sen té noci, ale nevím jestli byl pokračováním prvního, asi moc ne...
Opět s bratry jsem byl (teda, nevím jestli to byli bráchové, jen to tak tipuju) někde v přístavu. Přijeli jsme tam na kolech (já na svém prvním kole - tříčtvrteční světle modré s rovnýma řídítkama, bez přehazovačky), kolo jsem postavil na stojánek, ostatní si kola opřeli o moje kolo. To bylo na molu.
Netuším proč, ale měli jsme nějakým pašerákům naložit loď... zbožím. Zboží bylo na kamionu na paletách, ale oni to chtěli naložit kus po kusu, což je naprostá zhovadilost, ale když to jinak nešlo. Vybavuju si plechovky s pitím (něco jako energetický nápoj, nevím proč chtěli pašovat zrovna tohle) tak jsme přemýšleli jak si práci ulehčit. Navrhoval jsem natáhnout plachtu ze břehu do lodi, že by zboží klouzalo - návrh nepřijatý. Pak jsem navrhoval rouru, kterou by zboží šlo do lodi (v té lodi měli pašeráci, či co to bylo, jednu takovou vhodnou rouru). To také neprošlo, nakonec jsme skutečně natáhli plachtu a začali nakládat. Po prvních pár plechovkách se loď vzdálila od mola.
Najednou jsem byl na nějaké jiné lodi, která plavala po řece. Pašeráci se naší lodi chytli z boku, protože je stíhala policie v člunu. Naprosto mimo logiku byla naše velká loď rychlejší než policejní člun, proto se nás pašeráci chytli a připojili se k nám. Ještě si vybavuju, jak se jim ti pašeráci chechtali, patrně z toho měli docela radost.
Jak sen skončil netuším, neprobudil jsem se v ten okamžik, prostě sen nějak vyšuměl do ztracena.
První příspěvek
Zde se budete setkávat s prapodivnými sny Wůďákovými... Tedy s mými sny. Většinou jsou to sny naprosto nelogické a beze smyslu, ale pokud se někde najde člověk, co by je dokázal vysvětlit, nechť mi nechá záznam v komentářích.
Jen upozorňuji, že první a hlavní záměr tohoto blogu je zaznamenávat své sny. Nic víc a nic méně. Tak to prosím chápejte.
Jen upozorňuji, že první a hlavní záměr tohoto blogu je zaznamenávat své sny. Nic víc a nic méně. Tak to prosím chápejte.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
